Tímto článkem startuji malou mini sérii o projektu vypuštění meteorologického balónu až do stratosféry.
Na konci skautského tábora 144. Hlubočepského oddílu jsme společně s vlčaty a světluškami vypustili meteorologický balón až do stratosféry. Abych vás nenapínal. Vypuštění se i přes silný déšť a nepříznivé povětrnostní podmínky povedlo a lepší místo dopadu sondy jsme si ani nemohli přát. Posečená louka nedaleko obce Nová Dobev. Sonda na své cestě uletěla 98 km a vystoupala do výšky bezmála 31 km. V dalších článcích se rozepíšu především o:
- Elektronice a SW samotné sondy
- Termoboxu a obalu sondy.
- Základové stanici (přijímače) a dashboardu kde mohli děti, a i my sledovat průběh letu, naměřené hodnoty a fotografie.
- Balónu, jak jej naplnit, vypustit, uchycení k balonu a padáku.
- Jak si naplánovat let, objem hélia, balonu, velikost padáku.
Sonda v průběhu letu komunikovala přes LoRa na frekvenci 868 MHz, a kromě základních telemetrických údajů zasílala i fotografie. Let se neobešel bez problémů. Při vypuštění nám intenzivně pršelo, přibližně ve výšce 6500 m vypadl hlavní GPS přijímač a hned po startu se asi díky proniklé vodě odporoučela kamera snímající samotný meteorologický balón (chtěli jsme natočit prasknutí balónu). Další systémy a kamery fungovaly bez problémů, a tak se můžete podívat na trasu letu, video celého letu a kousek videa zachycující prasknutí balónu:
Na „okraj vesmíru“ s naší sondou letěl i jeden pilot – aeronaut, lesní mravenec, který se z této výpravy vrátil živý a zdravý o čem svědčí i to, že nám hned na louce po otevření kabiny pilota (krabička od bonbónů) utekl. Děti si ověřily, že hmyz je opravdu odolný, a i když teplota uvnitř sondy neklesla pod 12 ℃, tak bez problému zvládnul i nízký tlak vzduchu, který ve výšce 31 km panuje. Na projektu jsme pracovali s oddílem celý rok a zahrnovalo to i návštěvu meteorologické stanice v Libuši, kde jsme se zúčastnili vypuštění meteorologického balónu a poslechli si výklad o meteorologii a pravidelných měření pomocí meteorologických balonů. Dostali jsme taky několik užitečných rad. Za to patří velké díky p. Pavlovi Žárskému z Českého hydrometeorologického ústavu, který si na nás udělal o svém volnu čas a podělil se s námi o své dlouholeté zkušenosti.